Edukativní program

Součástí projektu je edukativní program, který garantuje UK a PedF UK.
Tento program bude nabídnut zapojeným školám a přinese témata zaměřená na problematiku Evropy a její budoucnosti. Celostátní aktivity (online přednášky, workshopy apod.) proběhnou od ledna do listopadu 2022. Vybrané části edukativního programu budou připraveny online v cizích jazycích (AJ, NJ, FJ) a nabídnuty zapojeným zahraničním školám.

Přehled edukativních videí:

Obrazy a kulturní identita. Budu tvým zrcadlem

Doc. PhDr. Marie Fulková, Ph.D. je vyučující výtvarné výchovy a didaktiky na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se vizuální a kulturní gramotností, galerijní/muzejní edukací a vzděláváním prostřednictvím výtvarného umění. Podporuje učení v kulturních kontextech. V současné době vede interdisciplinární tým UK v evropském projektu Horizon2020 AMASS 870621 na podporu kulturního vzdělávání a učení dětí z marginalizovaných společenských skupin (program European-wide Research Innovation action RIA). Vede výzkumný program pracoviště. https://kvv.pedf.cuni.cz/KVV2-76.html.

Dr. Lucie Jakubcová, Ph.D. učí didaktiku na katedře výtvarné výchovy a specializuje se na vizuální gramotnost a terapeutické přístupy ve výtvarné výchově. Pracovala a publikovala v evropských projektech na rozvoj vizuálního kritického myšlení a rozvoje evropského občanství, například Images and Identity. V současné době participuje na projektu Horizon2020 AMASS 870621 na podporu kulturního vzdělávání a učení dětí z marginalizovaných společenských skupin.

Doc. PhDr. Marie Fulková,Ph.D.
Dr. Lucie Jakubcová, Ph.D.

Dílna bude prozkoumávat podoby osobní a kulturní identity v obrazech. Jak obrazy a obrazové stereotypy ovlivňují porozumění lidem a světu? Účastníci budou moci výtvarně odpovídat na důležité otázky: Kdo jsem já a kdo jsou lidé kolem mne? Jakou řečí hovoří a z jaké kultury pocházejí? Jak o mě smýšlejí a jak mě asi vidí? Kdo jsme, kam jdeme? Pomůcky: Stůl na výtvarnou práci, mobil, papír, nůžky, tužka, pastelky, fixy, bavlnka nebo provázek. Dílna proběhne online a tvořit budete samostatně, ve dvojici nebo ve skupině.

Dezinformace, jejich dopad na společnost a obrana proti nim

Bob Kartous (1977) je autorem knihy z žánru non-fiction s názvem No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality? (2019). Spolupodílel se autorsky na knize Za zrcadlem: Hybridní válka jako staronový fenomén mezinárodních vztahů (2022). Je ředitelem Pražského
inovačního institutu, mluvčí Českých elfů, občanské skupiny zabývající se dezinformacemi v českém digitálním prostoru. Je spoluiniciátorem kampaně Nelež, která zvyšuje společenskou odpovědnost firem v otázce dezinformací.

Mgr. Bohumil Kartous, Ph.D.

Dezinformace jsou jednou z negativních externalit lidského počínání v digitálním prostoru. Stávají se součástí hybridních konfliktů v mezinárodních vztazích, politických kampaní, společenských diskusí na kontroverzní témata, jako je třeba imigrace či pandemie covidu. Významně zasahují jak do života společnosti, zejména s ohledem na politické volby a rozhodování. Zasahují však i do našich rodinných a individuálních osudů, jak ostatně ukazují tragické případy lidí, kteří se nechali ovlivnit dezinformacemi o očkování proti covidu a následně této nemoci podlehli. Jaké možnosti obrany proti dezinformacím máme? A jaké možnosti prevence se nabízejí?

Digitalizace jako jedna ze současných výzev Evropy

Absolvent Gymnázia Botičská, inženýrského studia na Fakultě strojní ČVUT, bakalářského studia výuky technických předmětů na Masarykově institutu při ČVUT, manažerského studia pro ředitele škol na Pedagogické fakultě UK. Ředitelem Smíchovské střední školy je od listopadu 2002, od října 2018 zastává post místostarosty v Mníšku pod Brdy, od ledna 2019 je členem osmičlenné expertní skupiny pro vytváření vize českého školství s názvem Strategie 2030+. Od roku 2022 je poradcem ministra školství. V minulosti byl 16 let předsedou Pražského basketbalového svazu, 20 let předsedou sportovního klubu Sokol Motol, 10 let vedoucím sportovního centra v Sokole Motol a Spartě Praha.

Ing. Radko Sablík

Digitalizací se zaštiťuje kde kdo, problémem však je, že mnozí tento pojem chápou diametrálně odlišně. Pro některou paní učitelku je to prezentace, z níž diktuje poznámky do sešitů studentů, pro jistého úředníka nahrazení papírových lejster elektronickým formulářem. Digitalizace však znamená nikoli používat, ale vhodně využívat moderní technologie. Znamená to pracovat s daty, nikoli je pořád po občanech vyžadovat a ztrpčovat jim život. A téměř všichni zapomínají, že propojování věcí přináší velké nároky na bezpečnost, přitom kybernetická bezpečnost musí jít ruku v ruce s digitalizací. Nesmíme zapomínat, že pokud chceme využívat „chytrá řešení“, musíme k tomu mít také „chytré občany“. Proto je klíčové nejen formální vzdělávání, ale především celoživotní vzdělávání nás všech.

Genderová problematika v Evropě

Doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D., je psycholožka se zaměřením na pedagogickou psychologii a na psychologii genderu. Působí na katedře psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Realizovala několik českých a mezinárodních výzkumů i aplikačních projektů, které se zabývaly vývojem genderové identity u dětí a dospívajících a genderovou rovností ve vzdělávání. Je dlouholetou členkou Rady vlády pro rovnost žen a mužů a členkou Pracovní skupiny pro genderovou rovnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Doc. PhDr. Irena Smetáčková, Ph.D.,

Obyvatelstvo Evropy je zhruba z poloviny tvořeno ženami a z poloviny muži. Navzdory této početní vyrovnanosti existuje mnoho rozdílů v životních trajektoriích žen a mužů, které mají dopady na jejich materiální životní úroveň, délku života či rizikové chování. Jen malá část těchto rozdílů je plně vysvětlitelná biologickými dispozicemi žen a mužů. Naopak při jejich vzniku hrají zásadní úlohu socio-kulturní vlivy, které se podílejí od útlého dětství na formování našich identit. Evropská filosofická a politická tradice vyzdvihuje takové hodnoty, které vedly v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, občanství, rodinných modelů aj. k opatřením posilujícím rovnost žen a mužů i svobodu jednotlivých osob. Mnohé se díky tomu změnilo, ale v některých oblastech stále existují genderové nerovnosti. Podle některých je nutné tyto nerovnosti odstranit, podle jiných mají být uchráněny jako poslední ostrůvky „správného řádu“. Žijeme v době, kdy se genderové hranice pomalu rozostřují – rozšiřuje se vymezení toho, co znamená být ženou či mužem, posouvá se sexualita, a proměňuje se i představa jednoznačné dichotomie pohlaví a genderu. Jaké výzvy a jaké výhody tyto změny přináší pro jednotlivce a pro společnost? Máme se jim urputně bránit, nebo přijmout genderovou diverzitu jako fakt či dokonce ji vítat? Chcete-li si na dilema utvořit informovaný názor, přednáška vám k tomu nabídne oporu v prezentovaných vědeckých poznatcích a psychologicko-sociologické perspektivě.

Kulturní identita Evropy

Působí jako profesor dějin umění na Ústavu pro dějiny umění FFUK, na Ústavu dějin křesťanského umění KTF v Praze, na AVU v Praze, na filozofické fakultě UJEP v Ústí nad Labem. Zabývá se zejména dějinami umění středověku a křesťanskou ikonografií. Publikoval na dvě desítky vědeckých monografií a článků a je autorem či spoluautorem řady výstav výtvarného umění.

Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, PhD. DSc.

Ve své přednášce se zaměřím na zdroje a formy vývoje výtvarné kultury (architektura, malba, sochařství, umělecké řemeslo) v Evropě, počínaje antikou (Řecko, Řím), přes středověk, raný a pozdní novověk, 19. a 20. století až po současnost. Důraz přitom bude kladen na kořeny evropské kulturní identity, které vyrůstají z kultury antické, židovské a křesťanské, ve Španělsku i z kultury arabské, Přednáška bude přednesena v češtině, zvažuji i německou verzi. Přednáška bude doprovázena bohatou obrazovou dokumentací

O totalitarismu

Martin Palouš je Senior Fellow a ředitel Programu Václava Havla pro lidská práva a diplomacii na Floridské mezinárodní univerzitě. Patřil k původním signatářům Charty 77, v roce 1986 působil jako její mluvčí a podílel se na vzniku Občanského fóra během sametové revoluce (listopad 1989). Po pádu komunismu byl poslancem Parlamentu (1990), náměstkem ministra zahraničních věcí (1990-1992, 1998-2001), velvyslancem České republiky ve Spojených státech (2001-2005) a stálým zástupcem České republiky při OSN (2006-2011).

Prof. RNDr. Martin Palouš, Ph.D.

Totalitarismus představuje specifickou formu autokracie, která vznikla ve dvacátém století. To skončilo a všechny tři varianty totalitární formy vládnutí, které sehrály klíčovou roli v jeho historii – fašismus, nacismus a komunismus –, jsou nenávratně pryč. Nicméně zkušenosti, které lidstvo za první desetiletí nového milénia získalo, nám posílají jasný signál: ještě není po všem. Na počátku 21. století stojí otevřené společnosti hlásající neautoritářské formy vlády před novými nepřáteli a jsou vystaveny novým hrozbám. Ve věku globalizace myšlenka totální nadvlády zjevně neztratila na své síle. Velká diskuse o totalitarismu, jež by objasnila naše současná dilemata, tedy debata o jeho historii od počátku totalitarismu ve dvacátých letech minulého století ke konečnému kolapsu sovětského impéria a pádu Berlínské zdi – musí nadále pokračovat. Výzva Hannah Arendtové v reakci na totalitní hrůzy druhé světové války – „_lidská důstojnost potřebuje novou záruku, kterou lze nalézt jen v novém politickém principu, v novém zákoně na zemi_”] – je dnes stejně významná jako byla před více než 50 let, kdy ji autorka formulovala.

Může náboženství zachránit Evropu? Vzájemné soužití různých náboženství v Evropě očima rabína

David Maxa, M.A., je mladý český rabín, absolvent Univerzity Karlovy v Praze, rabínského semináře Abraham Geiger College při Univerzitě v Postupimi a Konzervativní ješivy v Jeruzalémě. Od roku 2019 působí v progresivní židovské komunitě Ec chajim v Praze, kterou spoluzaložil v roce 2019, a ve Federaci židovských obcí v České republice, v rámci které má na starosti oblast progresivního (reformního, liberálního) židovství a židovské obce v Liberci a Děčíně. V roce 2021 byl jmenován správcem Středoevropského bejt dinu, rabínského grémia progresivního judaismu pro oblast České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Je členem Rabínského shromáždění Evropské unie progresivního judaismu, Ústřední konference amerických rabínů a Všeobecné rabínské konference v Německu. Aktivně se angažuje v mezináboženském dialogu, problematice připomínání holokaustu a předcházení zločinů proti lidskosti.

Rabín David Maxa

Cílem této přednášky českého rabína Davida Maxy je pohovořit o tom, jakou roli hraje náboženství pro budoucnost Evropy. Po mnoho let se západní filosofie a religionistika domnívaly, že modernizace nutně vede k úpadku náboženství jak ve společnosti, tak v mysli jedinců. Podobný sklon k podceňování vlivu náboženství se objevuje též v České republice, která bývá hodnocena jako jedna z nejateističtějších zemí na světě. Různé moderní studie však poukazují na to, že relevance náboženství v Evropě vrůstá a současně s tím se, zejména vlivem migrace z muslimských zemí, zvyšuje kulturní a náboženská diverzita Evropy. Je nezpochybnitelným faktem, že budoucnost Evropy závisí na správném definování přístupu k mezikulturnímu a mezináboženskému dialogu stejně jako na dobré energetické politice. Jakou zkušenost může v toto smyslu nabídnou židovská komunita, která je ve většině evropských států v postavení menšiny již více než tisíc let? Jak správně dělat mezináboženský dialog? Může náboženství zachránit Evropu nebo, naopak, musí Evropa zachránit náboženství?

Klima a udržitelnost – výzvy pro Evropu

doc. PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D. působí jako vedoucí Centra podpory přírodovědného vzdělávání a na katedře biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a jako vedoucí Centra environmentálního vzdělávání a výchovy a na katedře biologie a environmentálních studií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Zaměřuje se na vzdělávání učitelů a studentů učitelských oborů, a to zejména v oblasti přírodovědného a environmentálního vzdělávání a vzdělávání k udržitelnosti.

Doc. RNDr. Svatava Janoušková, Ph.D. působí na Přírodovědecké fakultě, katedře učitelství a didaktiky chemie a na Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Dlouhodobě se výzkumně zabývá problematikou indikátorů udržitelného rozvoje a jejich implementací na různých úrovních. Dále se systematicky věnuje přírodovědnému vzdělávání a vzdělávání k udržitelnosti a dlouhodobě také šetření TIMSS. Kromě výuky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde se věnuje přípravě budoucích učitelů, vyučuje také předmět Globální problémy životního prostředí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.

Doc. PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D.
Doc. RNDr. Svatava Janoušková, Ph.D.

V naší prezentaci představíme formou dialogu téma „Jak učit o klimatické změně v kontextu udržitelného rozvoje“. Naším záměrem je ukázat, jak klimatická změna ovlivňuje sociální i přírodní prostředí. V rámci naší prezentace ukážeme, jak rozvinout s pomocí indikátorů, hodnotících nástrojů a vědeckých informací kritické myšlení žáků. Představíme metodu „dobrých otázek“ a seznámíme posluchače s příklady dobré praxe na téma klimatická změna z českého prostředí.